Ulcerózní kolitida je chronický zánět střevní sliznice tlustého střeva. Obvykle začíná postižením konečníku a omezuje se jen na tlusté střevo. Postihuje povrchovou část střevní sliznice. Typické je střídání různě dlouhých období klidu – remisí s fázemi aktivace nemoci – relapsy. Nemoc často vzniká mezi dvacátým a pětatřicátým rokem života, ale není vzácná ani ve věkové kategorii nad padesát let.

příznaky

Ulcerózní kolitida se typicky projevuje průjmy, a to s krví nebo jen s hlenem. Typickým příznakem tohoto střevního zánětu jsou tenesmy, tedy časté a bolestivé nucení na stolici, při kterém někdy odchází jen krev a hlen a vyprázdnění nevede k úlevě. Pacienti se střevními záněty mohou mít také různé mimostřevní příznaky. Mezi nejčastější patří bolesti a záněty kloubů, kožní potíže, záněty očí, či postižení jater.

diagnostika

Při diagnostice ulcerózní kolitidy využívají lékaři mnoho nástrojů. Prvním a základním je rozbor anamnézy, tedy podrobného popisu obtíží, které pacient uvádí. V rámci vyšetření se pacienti podrobují odběru krve a dalším vyšetřením, například koloskopii, gastroskopii či enteroskopii. Při diagnostice využívají lékaři také zobrazovacích metod jako je ultrazvuk, počítačová tomografie nebo magnetická rezonance.

léčba

Základem léčby ulcerózní kolitidy jsou u většiny pacientů aminosalicyláty, a to při aktivní fázi nemoci i v dlouhodobé udržovací léčbě.  U některých pacientů mají velmi dobrý efekt léky podávané lokálně do konečníku, například čípky, pěny a klysmata. Vysoce aktivní zánět vyžaduje podání kortikosteroidů a případně imunosupresiv , nejčastěji azathioprinu a cyklosporinu A. V určitých situacích se využívá také léčba antibiotiky a probiotiky. Novinkou v léčbě chronických střevních zánětů je biologická terapie. Nejznámějšími léčivými látkami biologické léčby jsou infliximab a adalimumab. Biologická léčba je nasazována pacientům, kteří trpí perianálními formami Crohnovy nemoci, pacientům s mimostřevními příznaky, či těm, u kterých jiná léčba selhává. Vzhledem k tomu, že se jedná o léčbu látkami, kterou jsou tělu vlastní, má své výhody, ale stejně tak i mnohé nevýhody ve formě nežádoucích účinků. U pacientů na biologické terapii se můžou projevit nejrůznější alergické reakce, infekce, abnormálních reakce imunitního systému způsobující např. kožní či kloubní obtíže.

operace

Operace je nutná jen u menšiny pacientů s ulcerózní kolitidou a vždy znamená odstranění celého tlustého střeva. Důvodem k operaic je neúčinnost nebo nesnášenlivost medikamentů či riziko rozvoje nádorového onemocnění tlustého střeva. Ulcerózní kolitida postihuje pouze tlusté střevo a konečník, tudíž jeho odstranění a vytvoření vývodu vede k vyléčení pacienta. Stomie, umělý vývod ze střeva je pro řadu pacientů strašákem. Proto se ulcerózní kolitida většinou operačně řeší odstraněním tlustého střeva a ponecháním krátké oblasti svěračů, na něž se napojí tenké střevo a vytvoří se z něj náhrada konečníku – pouch.

dieta

U pacientů s těžkým akutním zánětem je doporučována bezezbytková dieta složená z potravin, které co nejméně zatěžují střeva postižená zánětem. V období remise onemocnění, když je pacient bez příznaků, jsou doporučení a omezení ve stravování velmi individuální.