Výživa hraje u idiopatických střevních zánětů (IBD), jako je Crohnova nemoc nebo ulcerózní kolitida, významnou roli. Není sice příčinou onemocnění, ale může ovlivnit jeho průběh, zhoršení i zlepšení obtíží, nutriční stav pacienta i kvalitu života.

Cílem výživových doporučení je podpora optimálního výživového stavu, snížení rizika podvýživy, zajištění dostatečného příjmu energie, bílkovin, vitamínů a minerálních látek.

Zásady stravování se mohou lišit podle aktuální fáze onemocnění – jinak se jí v klidové fázi, jinak při vzplanutí zánětu. Neexistuje univerzální „IBD dieta“ pro všechny. Proto jsme pro vás ve spolupráci s odborníky připravili příručku Diety a výživa při idiopatických střevních zánětech, která shrnuje aktuální doporučení pro pacienty s Crohnovou nemocí a ulcerózní kolitidou. Je pro vás zdarma. 

Výživa při klidové fázi nemoci (remisi)

Ve fázi klidu je možné jíst pestře, pokud to pacientovi nečiní obtíže. Doporučuje se:

  • jíst vyváženou stravu s dostatkem bílkovin, vitamínů a minerálů,

  • zařazovat čerstvé ovoce a zeleninu podle tolerance (příp. tepelně upravenou či zbavenou hrubé vlákniny – zrníčka, slupky aj.), – zvýšit příjem vlákniny je vhodné u pacientů bez stenóz, striktur a mimo období aktivního zánětu

  • upřednostňovat libové maso, vejce, ryby a fermentované mléčné výrobky,

  • doplňovat energii i ze zdravých tuků (např. olivový olej, máslo, rybí tuk).

„Ve fázi klidového období nejsou nutná zásadní dietní omezení, pokud pacient nemá specifické problémy.“
(příručka Diety a výživa při idiopatických střevních zánětech, str. 8)

V době remise je podstatné klást důraz na individuální toleranci potravin – to, co vyhovuje jednomu pacientovi, může druhému působit potíže. Důležitý je také dostatečný pitný režim a je vhodné se pokusit udržovat stabilní a zdravou tělesnou hmotnost (určení podle BMI či po poradě s nutričním terapeutem).

Výživa při vzplanutí nemoci (relapsu)

V akutní fázi je klíčová šetřící výživa, omezující zatížení trávicího traktu a pomáhající zmírňovat příznaky. V době relapsu je vhodné:

  • omezit zátěžové potraviny (luštěniny, celozrnné výrobky, tučné, kořeněné a smažené pokrmy),

  • preferovat šetrnou úpravu jídel (vaření, dušení, pečení bez tuku),

  • jíst častěji menší porce,

  • u těžších stavů zvážit enterální výživu (výživu sondou nebo speciálními přípravky)

„Při vzplanutí nemoci bývá nutné stravu dočasně výrazně omezit a přizpůsobit aktuálnímu stavu pacienta.“
(příručka Diety a výživa při idiopatických střevních zánětech, str. 7–9)

Pozor na výživové deficity

IBD pacienti jsou ohroženi nedostatkem:

  • vitaminu B12, železa, zinku, vitamínu D a vápníku – hlavně při postižení tenkého střeva nebo po chirurgických zákrocích,

  • energie a bílkovin – při opakovaných průjmech, nechutenství a zánětech.

Je vhodné sledovat tyto hladiny v rámci pravidelných kontrol a konzultovat případnou suplementaci s odborníkem. Kromě vitamínových doplňků může být v některých případech potřeba i speciální klinická výživa enterální (např. sippingové přípravky) nebo v závažnějších případech i parenterální (do žíly). Klinická výživa a její doporučení je vždy indikována a doporučována lékařem nebo nutričním terapeutem.

V posledních letech se také začíná více používat tzv. CDED dieta (Crohn’s Disease Exclusion Diet), která kombinuje částečnou enterální výživu se specificky upravenou stravou. Cílem této diety je vyloučit potraviny, které mohou negativně ovlivňovat střevní zánět a mikrobiotu, a zároveň pacientovi ponechat možnost jíst běžné potraviny.

Výsledky studií ukazují, že CDED může být účinnou alternativou k plné enterální výživě zejména u dětí a dospívajících s Crohnovou chorobou. Více informací k této dietě také najdete v naší příručce o výživě a dietách při IBD (str. 17–18).

Specifické diety a mýty

Příručka se věnuje i často diskutovaným výživovým směrům:

  • Bezlepková dieta je doporučena pouze při potvrzené celiakii.

  • Nízkosacharidové diety (např. SCD, GAPS) mohou vést k riziku výživových nedostatků.

  • FODMAP dieta je vhodná při přidruženém dráždivém tračníku, ale ne jako trvalé řešení.

  • Vegetariánská/veganská strava je možná, ale vyžaduje důsledné plánování a doplňování živin (zejména B12, železo, omega-3).

„Neexistuje jedna ideální dieta pro všechny pacienty s IBD. Vhodné stravování se odvíjí od aktuálního zdravotního stavu a individuální tolerance potravin.“
(str. 10–15, příručka)

Každé doporučení i dietu je potřeba přizpůsobit aktuálnímu zdravotnímu stavu, přítomnosti komplikací, intolerancím potravin i konkrétní fázi nemoci.

Proto doporučujeme, abyste svůj jídelníček, především době relapsu, zkonzultovali s nutričním terapeutem, dietologem nebo svým ošetřujícím lékařem (gastroenterologem).


Máte dotaz k výživě?

👉 Pro jednoduché otázky využijte naši výživovou poradnu.