Dietní opatření se liší ve fázi akutního vzplanutí a ve fázi remise.

Dieta ve stadiu relapsu

Jednou z možností je úplně vyloučení perorálního příjmu potravy (tzv. bowel rest) a aplikace parentální či enterální výživy. U mladých pacientů (děti a mladiství) pomáhá bowel rest zrychlit navození remise.

Ve fázi relapsu je nutné jíst bezezbytkovou dietu – tzn. je nutné vyloučit z diety nerozpustnou vlákninu (např. čerstvá zelenina a ovoce, luštěniny) a hůře stravitelná jídla jako jsou tučná jídla.

Obecně je vhodné jíst častěji menší porce (alespoň 5-6x denně) a přijímanou stravu důkladně rozmělnit. Vhodné je oddělit i příjem tuhé stravy od příjmu tekutin. Potraviny by neměly obsahovat aditiva a koření, která mohou střevní sliznici dráždit.

U pacientů se stenozující formou Crohnovy choroby je nutné podávat bezezbytkovou dietu i v klidové fázi, protože vyšší obsah vlákniny ve stravě by mohl pacienty poškodit (případně způsobit bolesti břicha a průjem).

U některých pacientů se může objevit malabsorpce (nesnášenlivost sacharidů a tuků). Proto je vhodné někdy zaměnit druh cukrů ve stravě (řepný a mléčný cukr zaměnit například za cukr hroznový, třtinový nebo umělá sladidla) a vyloučit potraviny, které mají velký obsah tuků (uzeniny, tučná masa, paštiky). Tuky nesmí být ale vyloučeny úplně kvůli potřebnému vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích (A, D, E, K).

V případě nedostatečné výživy je možné stravit obohatit o dietetické moduly (přípravky založené na sacharidové nebo bílkovinné bázi) – například Protifar (bílkovinný přípravek) nebo Fantomalt (vysokoenergetický přípravek na bázi maltodextrinů). Někdy je potřeba přejít k podávání plnohodnotých přípravků enterální výživy, kde se obvykle začínají jejich popíjením (tzv. sipping).

Dieta v remisi

Dieta v remisi se příliš neliší od diety racionální. Po nastolení remise je nutné dietu postupně normalizovat do obrazu racionální diety s normálním obsahem vlákniny. Dále je důležité vyvarovat se nebo alespoň výrazně omezit nadýmavé pokrmy, destiláty, uzeniny a tučné masa.

Dietní režim je ale zcela individuální a záleží na individuální snášenlivosti jednotlivých potravin u konkrétního pacienta. Důležitý je pitný režim, kdy je třeba vypít 2-2,5 litru tekutin denně a je vhodné oddělovat pitný režim od příjmu tuhé stravy. Strava by neměla obsahovat nerozpustnou rostlinnou vlákninu, vhodné je tedy připravovat lehce stravitelné ovocné nebo zeleninové kaše nebo zeleninu a ovoce zpracovat dušením, krátkým restováním nebo vařením.

Příjem bílkovin by měl být lehce vyšší oproti běžně zdravé populaci (1-1,2 g na 1 kg hmotnosti). Z technologických úprav stravy je vhodné používat vaření, vaření v páře, dušení, pečení, opékání nasucho a přípravu jídel v alobalu.