28/04/2017

Sympatická mladá maminka Marie Vopátková (32) vychovává dnes už dvouletého syna Míšu. Vybojovat si vlastní štěstí však nebylo kvůli životním okolnostem snadné. Ještě jako studentka byla postavena před velkou výzvu, když ji lékaři diagnostikovali nevyléčitelné chronické zánětlivé onemocnění střev známé jako Crohnova choroba. Nemoc se zpočátku projevovala nenápadně. Teprve po několika letech se v těžkém životním období rozběhla naplno a přivedla ji až na operační sál. Dnes už má Marie Crohna pod kontrolou díky biologické léčbě, na kterou dochází od roku 2014.

Začalo to banálním zánětem slepáku
Na to, že je s jejími střevy něco v nepořádku, přišli lékaři v podstatě náhodou během kontroly po operaci zánětu slepého střeva. Pooperační vyšetření odhalilo na pomezí tenkého a tlustého střeva další zánět o velikosti zhruba 7 mm. Do té doby Marie nepociťovala žádné problémy a nic nenasvědčovalo tomu, že by měla být nemocná. „Jedla jsem všechno a nikdy mi nic nebylo. Až se lidi divili, co všechno jsem schopná spořádat,“ vybavuje si s úsměvem období před propuknutím nemoci. Po operaci ale nastala změna a Marii začala trápit občasná nevolnost po jídle. Postupně se potíže stupňovaly natolik, že nebyla schopná cokoliv pozřít, aniž by měla bolestivé křeče. Správnou diagnózu si vyslechla až čtyři roky od operace, kam ji přivedla neúnosná bolest. „Moje první reakce? Rozplakala jsem se.“ To byl rok 2007.

Zahájení léčby a náročná životní zkouška
Po vypátrání příčiny obtíží lékař Marii nasadil střevní protizánětlivou léčbu a doporučil jí bezezbytkovou stravu. Jedno nevhodné jídlo může vyvolat průjmy, zvracení a bolesti břicha. Léky příliš nepomáhaly. Fáze klidu se nevyzpytatelně střídaly s akutními potížemi. Nejhorší stavy ale přišly poté, co se Marie přestěhovala do Prahy.

Na to období nerada vzpomíná. Žila tehdy, jak sama říká, ve stresujícím vztahu, který průběh nemoci výrazně zhoršoval. Kvůli častým neschopenkám musela čtyřikrát změnit zaměstnání, až nakonec zůstala doma v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Dostala nové, silnější léky, aby s akutními bolestmi mohla vůbec fungovat. „Pak přišel rozchod, který byl pro mě těžký, ale zároveň přinesl úlevu. To nejlepší mě potkalo v roce 2013. Tehdy jsem se na Velikonoční pondělí poprvé setkala s mým mužem Alešem. Na to se nedá zapomenout,“ vzpomíná Marie.

Osudový partner a miminko na cestě
Setkání s dnes už manželem považuje Marie za jeden z nejdůležitějších okamžiků ve svém životě. S jeho laskavou podporou se jí konečně podařilo vyrovnat se s psychicky náročnou nemocí a naučit se jí zvládat tak, aby jí neubírala radost ze života. Po roce vztahu Marie otěhotněla. „Pan doktor mi dokonce vynadal, že ve svých tehdejších 28 letech ještě nemám děti. Tak jsme se podle toho zařídili a na dovolené na Lipně jsme počali miminko,“ směje se. Klid a duševní pohoda zahnala Crohna na ústup a ten se od té doby drží v klidové fázi. Jen tu stravu si musí Marie stále hlídat.
V roce 2014 lékaři Marii schválili biologickou léčbu, protože kromě Crohnovy choroby má i revmatoidní artritidu, další z autoimunitních onemocnění. Jednou týdně dochází na injekce, které jí přinášejí úlevu od bolesti natolik, že žije v podstatě jako zdravý člověk. Předchozí léčbu v podobě medikamentů už nebyl žaludek schopen vstřebat. Často zvracela a trpěla bolestmi břicha.
S biologickou léčbou bez problému také absolvovala těhotenství. Docházela na ni pouze první dva trimestry, poté lékař rozhodl o dočasném přerušení. „Léčbu jsem v těhotenství velmi dobře snášela a nezaznamenala jsem žádné potíže, ani když jsem ji na poslední trimestr vysadila. Vrátila jsem se k ní až po půl roce kojení.“ Syn Míša se narodil úplně zdravý.

Síla pozitivního myšlení
Než se s nemocí Marie vypořádala, trvalo to dlouhou dobu. I dnes jí občas přepadnou slabší chvilky, ale věří, že to nejhorší má za sebou. „Jsem veselý a pohodový člověk. Nerada se nechávám čímkoli omezovat, a tak bojuju, jak se dá. Dá se říci, že až můj muž a těhotenství, které přišlo záhy, mi nejvíce pomohlo se s nepříjemnou nemocí vyrovnat a najít v sobě klid,“ svěřuje se Marie. „Rozhodně nijak nestrádám. Nevadí mi ani bezezbytková dieta, zvykla jsem si na ni. Občas si ale postesknu, že si k vepřu knedlu nemůžu dát i zelí. Miluju vepřo knedlo zelo!“
Psychická pohoda je důležitou součástí úspěchu léčby. I když smířit se s nevyléčitelnou nemocí není jednoduché, je třeba naučit se ji brát jako součást sebe sama a nedovolit, aby určovala život. V současné době je v invalidním důchodu, stará se o syna a s manželem plánují dalšího potomka. „Není času nazbyt, abych se příliš zaobírala sama sebou nebo se litovala. Loni jsme se s rodinou stěhovali do nového domu a v létě jsme měli svatbu, takže jsem měla příjemnější starosti na řešení,“ doplňuje s optimismem sobě vlastním.

WC kompas záchranou kdekoliv a kdykoliv
Marie má v živé paměti období akutních potíží, kdy se raději zdržovala doma a na veřejnost nevycházela z obavy, že se Crohn náhle ozve a ona nebude mít potřebné zázemí sociálního zařízení. Proto vítá, že pacienti s chronickými střevními záněty mají dnes k dispozici už i mobilní aplikaci, kde si mohou během chvíle najít, kde je v dané části města nejbližší toaleta. Dosud WC mapu využívala v online formě na webu, aby měla přehled o dostupných toaletách ve svém městě a jeho okolí. Nyní si plánuje pořídit internet do mobilu a začít využívat i aplikaci WC kompas. Rychlý přehled veřejných WC oceňuje i jako maminka malého dítěte, s nímž musí často během pohybu po městě řešit problém s vyhledáním přístupné toalety.

Užitečné odkazy:
www.wckompas.cz