08/09/2019

Chřipku mnoho lidí považuje za banální a běžnou nemoc.  To je ale velký omyl. Chřipka je závažné onemocnění, na které může zemřít i jinak zcela zdravý mladý člověk, a které je velkým rizikem zejména pro lidi s chronickými chorobami oslabujícími obranyschopnost. 

Následkem chřipkové infekce ročně zemře asi pětkrát více lidí, než v důsledku dopravních nehod: každoročně umírá v ČR  v přímé souvislosti s chřipkou přes 2000 lidí, další tisícovky nemocných musí být hospitalizovány. A i když se třeba chřipka obejde bez závažných komplikací, přesto vyžaduje vždy klid na lůžku, pracovní neschopnost, a je provázena několika dny plnými horeček a bolestí. 

Většina z nás zcela správně dbá na bezpečí svých automobilů – kontrolujeme si bezpečnostní pásy, speciální brzdové systémy, airbagy a činíme další drahá opatření k prevenci dopravních nehod. Proti neméně nebezpečné chřipce však většina z nás nedělá vůbec nic. Je smutnou skutečností, že Česko patří dlouhodobě mezi země, kde lidé vytrvale ignorují očkování proti chřipce. Očkovat se nechává jen asi 5 % Čechů. Světová zdravotnická organizace (WHO) přitom doporučuje, aby bylo proti chřipce každý rok očkováno alespoň 30 % lidí, v rizikových skupinách (děti, senioři a chronicky nemocní lidé) by to mělo být dokonce až 75 %. V počtu spotřebovaných vakcín nás bohužel překonávají všechny rozvinuté země, a to nejen ty evropské. Méně než my se očkují proti chřipce z Evropanů už jen Rusové a poté obyvatelé velmi chudých asijských a afrických zemí. Naproti tomu Němci nebo Korejci jsou každoročně přeočkováni z 30 %, Kanaďané ze 40 % a Američané z více než 50 %. 

A přitom vakcína proti chřipce u nás stojí asi 250 korun…

Co je to chřipka?

Chřipka je virové onemocnění vyvolané viry chřipky A, B a C. Tyto viry napadají horní a dolní cesty dýchací. Každoročně chřipka postihne 10 % světové populace, v době pandemie je to dokonce až  40 až 50 %. Onemocnění začíná náhle, je provázeno horečkou (často i nad 39°C), bolestmi hlavy, svalů, suchým dráždivým kašlem. Nekomplikovaná forma odezni sama zhruba do 2 týdnů. K nejzávažnějším komplikacím patří zápal plic (vyvolaný chřipkovým virem nebo nasedající bakteriální infekcí) a postižení srdce. 

Šíření chřipky

Chřipka se šíří především kapénkovou infekcí. Inkubační doba je několik hodin až dní,  nejčastěji 1- 2 dny. Bránou vstupu infekce do organismu je nosohltan a oční spojivka. Nejrizikovější je úzký kontakt s kašlajícím nemocným (cca do 1 metru). Virus přežívá v prostředí až 14 dní, je možné nakazit se i z infikovaných  předmětů (podání ruky, telefonní sluchátka, držadla v MHD, hračky, použité kapesníky…). 

Léčba chřipky

U nekomplikovaného onemocnění stačí pouze symptomatická léčba – klid na lůžku, dostatek tekutin, volně dostupné léky na snížení horečky. Pokud je onemocnění komplikováno bakteriální superinfekcí, podávají se antibiotika. Existují i léky cílené přímo proti viru chřipky, jsou však poměrně drahé, hůře dostupné a fungují pouze tehdy, pokud se terapie zahájí maximálně do 48 hodin od prvních projevů nemoci.  

Idiopatické střevní záněty (IBD)  a chřipka

V České republice trpí IBD asi 50 000 pacientů. Tito nemocní  se v souvislosti s chřipkou řadí do rizikové skupiny. Chřipka je pro nemocné s IBD  nebezpečná především z důvodu poruchy imunity. Snižuje se přirozená reakce těla na infekci, a tím i schopnost organismu bojovat s nemocemi a jejich následky. Platí to zejména o lidech, kteří v souvislosti s IBD užívají léky pozměňující jejich obranyschopnost, a to včetně biologických  léčiv. Statistiky říkají, že výskyt chřipky je u nemocných s IBD téměř dvakrát vyšší ve srovnání se zdravými lidmi, až pětkrát častěji si u nich chřipka vyžádá hospitalizaci, a až téměř desetkrát vyšší je riziko úmrtí v přímé souvislosti s chřipkou. Pro pacienty je jednak obtížnější vypořádat se se samotnou chřipkou, ale jejím propuknutím se rovněž zhoršuje stávající střevní zánět. V mnoha případech dochází také k rozvoji dalších závažných onemocnění, jako je bronchitida (zánět průdušek) či pneumonie (zápal plic). 

Chraňte se proti chřipce!

Nejlepší obranou proti chřipce je očkování. 

Očkování vede ve všech věkových skupinách k výraznému snížení výskytu onemocnění a pokud u očkovaného chřipka propukne, má prakticky vždy mírnější průběh. Očkování proti chřipce v 70 – 90 % zabrání onemocnění, u starších osob a rizikových pacientů snižuje riziko nutnosti hospitalizace pro zápal plic až o 70 % a riziko úmrtí až o 80 %. 

Vakcíny proti sezónní chřipce

Chřipkové vakcíny obsahují 3 nebo 4 kmeny usmrcených chřipkových virů, jejich složení je každoročně upravováno dle doporučení WHO, aby co nejvíce odpovídalo cirkulujícím kmenům chřipky. V České republice jsou používány pouze vakcíny štěpené (vyrobené z rozštípaných, rozdělených a vyčištěných usmrcených virů) nebo subjednotkové (tvořené jen určitými kousky zevního obalu chřipkového viru). Tyto vakcíny se proti původním celovirovým chřipkovým vakcínám vyznačují velmi nízkým výskytem nežádoucích účinků. Vakcíny obsahující živé chřipkové viry se v zemích EU nepoužívají. Ideálním termínem pro očkování je období od září do listopadu.  Očkovat lze sice i na začátku chřipkové epidemie (ke kterým dochází obvykle od prosince do února či března), avšak je třeba počítat s tím, že ochrana nastoupí až za 2-3 týdny po vakcinaci. Imunita po očkování přetrvává 6 měsíců až 1 rok. Protože virus chřipky se neustále mění, je vhodné očkování každý rok opakovat.

Nežádoucí účinky očkování proti chřipce

Chřipkové vakcíny patří k nejbezpečnějším,  lze jimi očkovat děti od 6. měsíce věku, těhotné ženy od II. trimestru, jakož i pacienty užívající léky potlačující jejich obranyschopnost.  Tyto neživé vakcíny jsou vhodné mimo jiného též pro nemocné léčené dlouhodobě biologickými léky. 

Nežádoucí účinky jsou vzácné, nejčastěji se jedná o krátkodobé zarudnutí a otok v místě vpichu. Může se objevit únava a zvýšená teplota, která obvykle do 24 hodin po očkování sama zmizí. Závažné alergické reakce hrozí u pacientů s alergiemi na vaječnou bílkovinu a antibiotikum neomycin. Očkování je třeba odložit u pacientů s akutním horečnatým onemocněním.

Odmítači očkování proti chřipce velmi často argumentují tím, že „známý se nechal proti chřipce očkovat a krátce na to hned chřipku dostal“.  K tomu samozřejmě může dojít – buď se takový člověk nechal očkovat pozdě, když už propukla epidemie chřipky, a setkal se s virem dříve nežli mohlo očkování zafungovat. Očkování proti chřipce navíc pochopitelně nechrání proti jiným virovým horečnatým onemocněním – běžné nachlazení neboli viróza však obvykle na rozdíl od chřipky nepředstavuje velké zdravotní riziko. 

Kolik vakcína stojí, komu a jak je hrazena?

Vakcína stojí obvykle 200-350 Kč. Musí jí předepsat lékař na recept a pacient si pak vakcínu zakoupí v lékárně,  nebo si očkující lékař/zdravotnické zařízení nakoupí příslušné vakcíny, které jsou mu po provedení vakcinace uhrazeny buď pacientem, nebo jeho zdravotní pojišťovnou. 

Na plnou úhradu očkování proti chřipce z veřejného zdravotního pojištění mají nárok: 

    • lidé hospitalizovaní v léčebnách dlouhodobě nemocných, 
    • obyvatelé domovů pro seniory a domovů pro osoby se zdravotním postižením, pokud trpí chronickým onemocněním,
    • zaměstnanci léčeben dlouhodobě nemocných, domů s pečovatelskou službou a domovů pro seniory/osoby se zdravotním postižením,
    • lidé starší 65 let,
    • lidé bez sleziny (např. po chirurgickém odnětí sleziny),
    • pacienti po transplantaci krvetvorných buněk,
    • pacienti, kteří trpí závažným chronickým onemocněním srdce a cév, dýchacích cest, ledvin nebo cukrovkou, 
    • lidé po prodělané invazivní meningokokové nebo invazivní pneumokokové infekci,

 

  • pacienti  se závažnými primárními nebo sekundárními imunodeficity (poruchami imunity), které vyžadují sledování  – dispenzarizaci na specializovaném pracovišti. Tento bod se týká právě pacientů s Crohnovou nemocí nebo ulcerózní kolitidou, kteří jsou sledováni ve specializovaných centrech pro léčbu IBD, a to zejména pacientů léčených biologickou terapií. Do zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, byl tento bod přidán od 1.1.2018 a upravuje jej  § 30, odstavec 2, písmeno b, bod 7. 

 

Ostatní zájemci o očkování mohou využít široké nabídky  zdravotních pojišťoven a zaměstnavatelů, kteří na očkování  přispívají v rámci preventivních balíčků a bonusů.

Co je třeba udělat, abyste mohli být očkování proti chřipce?

V průběhu září – října se informujte u svého praktického lékaře, v očkovacím centru anebo ve svém  centru pro léčbu idiopatických střevních zánětů, zda a kdy můžete být očkováni proti chřipce. Tam Vám též sdělí, zda se na Vás vztahuje možnost plné úhrady vakcíny z prostředků veřejného zdravotního pojištění, anebo zda si vakcínu budete muset uhradit a následně požádat o příspěvek na očkování  např. svou zdravotní pojišťovnu (pokud má pojišťovna takový bonus v nabídce). Často očkování nabízejí i zaměstnavatelé – máte-li tuto možnost v zaměstnání, konzultujte očkování se svým závodním nebo praktickým lékařem, případně se svým specialistou na léčbu IBD. 

MUDr. Karin Malíčková