Těhotenství u IBD

Zánětlivá onemocnění střev ve většině případů postihují mladší lidi, obvykle v době, než by mohli mít vlastní děti. Občas vyvstává otázka, zda v případě zánětlivého onemocnění střev je možné zakládat rodinu. Odpověď je jednoznačná: ano, touha po dítěti se dostaví i při zánětlivým onemocněním střev! 

Pokud hodlá založit rodinu mladý muž se zánětlivým onemocněním střev, měli byste si být vědomi potenciálních rizik a musíte se také zbavit běžných předsudků. Jaký vliv má tato nemoc na těhotenství? Může nemoc IBD představovat riziko pro plod?

Některé důležité faktory, které je užitečné vědět, než budete mít své dítě

• Plánované těhotenství se doporučuje naplánovat na asymptomatické období nemoci-remisi. V takových případech plodnost není rušena a těhotenství proběhne zpravidla bez komplikací.
• Poraďte se se svým lékařem o užívaných lécích, protože některé produkty jsou během těhotenství a kojení kontraindikované.
• Způsob, jakým těhotenství ovlivňuje onemocnění, se liší od případu k případu. 

Stav jedné třetiny mladých maminek není těhotenstvím ovlivněn, u jedné třetiny je zaznamenán příznivý vliv na průběh onemocnění, u zbylé třetiny je vliv onemocnění mírně negativní. Dobrou zprávou však je, že pokud na počátku těhotenství dojde k pozitivním změnám v nemoci, je velmi pravděpodobné, že tento stav se bude opakovat i při dalším těhotenství.

• Doporučuje se také informovat svého lékaře o úmyslu založit rodinu. Lékař dokáže přizpůsobit vaši individuální terapii podmínkám spojeným s porodem a poskytnout vám poradenství v době očekávání dítěte.

Riziko dědičnosti

Přestože různé přírodní a genetické faktory mohou přispívat k rozvoji zánětlivého onemocnění střev, je podstatné vědět, že riziko výskytu zánětlivého onemocnění střev u potomků jsou ve srovnání s průměrnou populací 2 až 13násobkem. U příbuzných prvního stupně je pravděpodobnost ulcerózní kolitidy a Crohnovy choroby 1,6 % až 5,2 %. Pokud má jeden z rodičů IBD, riziko postižení dítěte je mezi 8 % a 11 %, zatímco u nemocných obou dvou rodičů se riziko zvyšuje na 20 %-35 %.

IBD a početí

U lidí se zánětlivým onemocněním střev je plodnost významně ovlivněna skutečností, že onemocnění má v životě pacienta své aktivní a pasivní fáze.

Během vzplanutí nemoci se plodnost snižuje, zatímco u pacientů bez příznaků plodnost vykazuje stejné hodnoty, jako u zdravé populace. Pacienti s IBD mají méně dětí, než průměrná populace, zdá se však, že je to výsledek dobrovolné volby, kterou ovlivňují: strach z těhotenství, dědičnost, obtíže v osobních vztazích, ztráta tělesné hmotnosti, léky, problémy se sebehodnocením a v neposlední řadě nedostatek lékařských informací.

Rozsáhlé břišní a pánevní operace (např. kompletní odstranění tlustého střeva) může zvýšit riziko impotence u mužů, zatímco u žen se může vyskytnout snížená plodnost. V těchto případech může být alternativní možností umělé oplodnění (oplodnění in vitro).

V případě, že pacient čelí operaci, a přesto chce mít v budoucnu děti, stojí za zvážení možné důsledky, spojené s výkonem, protože některé (jako například vytvoření stomie-vývodu) zvyšují riziko neplodnosti.

Těhotenství a potenciální rizika

Pokud pacientka se zánětlivým onemocněním střev očekává dítě v asymptomatickém období, průběh těhotenství se výrazně neliší od průměrného těhotenství. Pokud je však onemocnění aktivní, bohužel může dojít k potratu, k předčasnému porodu či může být nízká porodní hmotnost novorozence. 

Jakou cestou přijde dítě na svět? 

Vaginální porod během pasivní periody onemocnění je možný. Dokonce je možné, že vaginální porod proběhne dobře i při kolostomii a ileostomii. Pokud je však IBD v aktivní fázi včetně rektálního postižení, nebo těhotenství již dříve prodělalo chirurgický zásah, spojený s onemocněním, je nutný císařský řez.

Léky během těhotenství – Co je dovolené a jaké množství?

Obecně platí, že těhotenství a vývoj plodu jsou nejvíce ovlivněny aktivitou onemocnění, zvýšené riziko relapsu, spojené s vynecháním léčby je mnohem nebezpečnější, než možné vedlejší účinky léků.

• Sulfasalazin: když nastávající maminka podstupuje léčby sulfasalazinem, potom by měla brát kyselinu listovou (2 mg / den), čímž se zabrání vzniku abnormalit plodu, způsobených uzavřením míšního kanálu.

• 5-aminosalicyláty: při těhotenství i kojení mohou být bezpečně užívané lokálně (čípky, klyzma) i orálně (tablety, granule).

• Azatioprin: byly provedeny studie, které prokázaly, že léčba azathioprinem může během těhotenství bezpečně pokračovat. Během laktace nemusí být medikace přerušena, Azatioprin je vylučován do mateřského mléka minimálně, 4 hodiny po kojení je koncentrace azathioprinu v mateřském mléce snížena na nulu.

• Užívání steroidů až do 15 mg / den je také bezpečné, ale při vyšších dávkách se zvyšuje riziko infekcí a předčasného porodu. V případě nastávajících maminek s IBD je možné používat čípky a klystýry pouze do začátku třetího trimestru. 

• Je důležité, aby podávání přípravků, obsahujících metotrexát, bylo zastaveno 3 až 6 měsíců před zamýšleným početím, protože je nebezpečí výskytu vývojových vad. Pokud není těhotenství nastávající maminkou plánované, léčba methotrexatem musí být okamžitě přerušena a v tomto případě nutno vzít v úvahu i přerušení těhotenství.

• Podávání infliximabu je pravděpodobně bezpečné, ve třetím trimestru obvykle tuto léčbu zastavujeme. Podání musí být v každém případě dohodnuto s lékařem.

• Adalimumab: jeho podávání je pravděpodobně bezpečné, od třetího trimestru podobně jako infliximab projde placentou. V mateřském mléce je jeho koncentrace minimální, takže kojení není kontraindikováno. 

• Na použití gynekologických rozvěračů se ve všech případech poraďte s ošetřujícím lékařem!

Kojenci, jejichž matka podstoupila imunosupresivní léčbu během těhotenství, nesmí dostávat vakcínu s obsahem živých mikroorganismů nejméně 6 měsíců po ukončení této léčby.

Všechny léky, užívané během těhotenství, krom výše uvedených, by měly být přísně konzultovány s lékařem nebo gynekologem.

Jaké léky je možné užívat v době kojení?

Následující léky jsou během kojení bezpečné:

• sulfasalazin
• mesalazin
• azathioprin

Pokud používáte biologickou léčbu, musíte ji v každém případě konzultovat se svým ošetřujícím lékařem.

Zdroj: Dr. Miheller Pál, gasztroenterolog specialista, www.ced-trotzdem-ich.de,

dětiplodnosttěhotenství