Jak se má pacient s IBD orientovat v široké nabídce probiotik? V čem je jeho situace při výběru odlišná od zdravých lidí?

Nabídka probiotik na našem trhu je opravdu široká, ať už ve formě potravinových  doplňků nebo tzv. funkčních potravin. Každý, kdo se rozhodne pro konzumaci probiotika, by se měl u zvoleného preparátu řídit tím, zda výrobce deklaruje množství živých probiotických kmenů nejen v době výroby, ale i v cílové fázi, tedy ve střevě, kdy už probiotický kmen překoná přirozeně kyselé prostředí žaludku, které řadu kmenů fyziologicky ničí. Dále by na produktu mělo být uvedeno, jaká je přilnavost kmenů ke střevní sliznici, jak je stabilita výrobku zajištěna, jaký nosič se používá k zajištění životnosti kmenů, jak zajistit stabilitu výrobku – vlhkost, teplota při skladování atd.

Dále by měl výrobce doložit závěry klinických studií, které funkčnost a účinnost daného preparátu ověřily. Zjistíte, že se váš výběr dost omezí, jen když budete všechna zmíněná data hledat. Pro pacienty s IBD je navíc situace specifická jejich aktuálním onemocněním, kdy při častých průjmech dochází k urychlení střevní pasáže, snížení    přilnavosti kmenů ke sliznici, porušení mikrobiální flóry zánětlivým procesem ve sliznici, zvýšenou  propustností střevní sliznice. Klinické studie zatím ověřily u pacientů s IBD účinnost preparátů VSL #3 a Mutafloru. Mutaflor obsahuje vyselektovaný kmen Escherichia coli Nissle 1917, který ve studiích prokázal účinnost v udržení remise ulcerózní kolitidy a u pacientů se špatnou tolerancí aminosalicylátů se v této indikaci doporučuje. VSL #3 ve studiích prokázal účinnost u pacientů po resekci tlustého střeva, a to jako preparát, který snižuje riziko recidivující pouchitidy. Pacientům s chronickými průjmy doporučujeme i preparáty obsahující lactobacily – nyní probíhá studie se Synbiotecem (kombinace dvou kmenů lactobacilů).

Je lepší užívat jeden probiotický přípravek nebo je střídat, popř. kombinovat?

Záleží spíše na vybraném typu preparátu. V našem střevě žije mnoho probiotických kmenů, proto není vhodné zaměřit se jen na jeden typ probiotické bakterie, pokud pro tento výběr není jednoznačný důvod. Pokud bych si vybírala jako zdravý člověk probiotikum k dlouhodobému užívání, pak bych volila preparát s více kmeny v dostatečném zastoupení. Vyberete-li si preparát s jedním typem bakterií, pak ho můžete po cca měsíci prostřídat. Životnost kmenů ve střevě je většinou cca 3 – 4 týdny. Samozřejmě se doplňují i s kmeny z funkčních potravin – kvašené mléčné výrobky s probiotickou kulturou.

Jaký je rozdíl mezi probiotiky a prebiotiky?   

Probiotikem je označován nejčastěji živý bakteriální mikroorganismus lidského původu, podle některých prací i jen jeho část (např. bakteriální pouzdro), který má pozitivní vliv na bakteriální mikroflóru konzumenta. Jako prebiotika jsou označovány oligosacharidy (ve vodě rozpustná vláknina), pro živočišný organismus nevstřebatelné, které působí jako zdroj energie pro bakteriální flóru střeva, a pozitivně tak působí na její přirozený rozvoj.

Co je to inulin? 

Inulin je oligosacharid a je považován za nejvýznamnější přirozené prebiotikum. U některých rostlin nahrazuje škrob jako zásobní látku. Je to jemný bílý prášek, pro  živočišný organismus nevstřebatelný. Je ve vodě rozpustný, tedy prochází nezměněný tenkým střevem a v tlustém střevě slouží jako zdroj energie pro bakteriální   mikroorganismy. Má tedy pozitivní efekt na přirozenou bakteriální flóru tlustého střeva. Zdrojem inulinu je čekanka, topinambur, cibuloviny (pórek, cibule, česnek) a artyčoky. V potravinářství se získává právě z čekanky a topinamburu a nejčastěji ve formě sirupu se přidává do některých potravin – např. mléčných výrobků (jogurtů), nealkoholických nápojů a marmelád. Má přirozeně sladkou chuť, ale neovlivňuje hladinu cukru v krvi.

Kolik miliard bakterií v 1 tabletě by minimálně měl obsahovat kvalitní probiotický přípravek?

Obecně lze říci, že optimální doporučená denní dávka je 10 – 20 miliard bakterií pro dospělého a 5 – 10 miliard pro dítě. Zodpovědní výrobci probiotik dbají na ochranu životaschopnosti bakterií ve výrobku, tzn. deklarují stabilitu vlhkosti, tepla, živné půdy atd.

Proč se některá probiotika mají uchovávat v lednici a jiná ne?

V podstatě to vyplývá z definice probiotik. Většinou se jako probiotika označují živé bakteriální kmeny, které bývají náchylné na podmínky přežití a vyžadují pro svoji stabilitu dobrý energetický nosič neboli živnou půdu a stálou teplotu. Nižší teplota zpomaluje metabolismus a prodlužuje i dobu přežití bakteriálních kmenů. Jako probiotika se také někdy označují pouze části bakterií, které mají imunologický efekt na  organismus, ale jsou již neživé, takže nevyžadují specifické podmínky pro svoji stabilitu. Některé nosiče zajistí stabilitu kmenu i při pokojové teplotě, a není tedy třeba preparáty uchovávat v lednici.

Když budu denně jíst jeden jogurt, je to stejné, jako bych užíval nějaké probiotikum?

Nerada bych znehodnotila pozitivní přínos přirozeně kvašených jogurtů, ale stejné to  většinou není. U jogurtů se totiž většinou nedohledáte množství jednotlivých kmenů, jsou zde sice normy, ale na obalu to uvedené není, navíc jogurty s nižším obsahem tuku  by nikdy nebyly krémové konzistence, musí se dohušťovat (želatinou, škrobem…).  Používají se někdy i různá aditiva zajišťující krásnou bílou barvu atd. Pokud si vyberete jogurt vyráběný z plnotučného mléka kvašením, pak se opravdu jedná o funkční  potravinu s pozitivním efektem, ale ani tam většinou nemáte výrobcem deklarované    množství bakterií v jogurtové kultuře přímo na obalu výrobku.


Zdroj: Všechno, co jste chtěli vědět o idiopatických střevních zánětech, ale báli jste se zeptat 2 (kapitola 4, MUDr. M.Adamcová)