IBD, pověry a mýty

Dokud si nejste plně vědom toho, co vaše nemoc obnáší, vtírají se otazníky, které v budoucnu mohou ovlivnit vaše vnímání nemoci i postoj k ní. Probereme nejčastější dotazy a pomůžeme překonat obecné nepochopení IBD. Máte už nějaké znalosti o své nemoci? Snažte se dozvědět co nejvíce! Když se dozvíte, jaké testy jsou potřebné a jak léky účinkují, budete se svým stavem lépe zacházet.

Zapamatujte si!

Léčba je účinná pouze tehdy, když užíváte léky pravidelně a v souladu s předpisem!

Podědil jsem zánětlivé onemocnění střev?

Bohužel neexistují žádné vědecké důkazy o původních příčinách IBD, takže nemůžeme vinit genetiku za nemoc. Výsledky předchozích pozorování a výzkumů však ukazují, že Crohnova nemoc i ulcerózní kolitida vykazují určitou malou míru rodiné dispozice. To znamená, že pokud se mezi členy rodiny již vyskytlo některé z těchto onemocnění, je možné, že hydra opět zvedne hlavu někde v rodině.

Mohu za svou nemoc? Může být příčinou můj životní styl?

Dříve se předpokládalo, že stres a stravovací návyky by mohly být příčinou IBD, ale to už neplatí. Neexistuje žádný důkaz, že by psychický stav nebo jisté potraviny vyvolaly chronický zánět střeva. Existují ovšem některé faktory životního stylu, které mohou být rizikové pro  IBD. Významnou roli lze připsat kouření.

Nejčastěji předpokládanou příčinou je fungování imunitního systému, který v důsledku svého narušení chrání nejen proti mikroorganismům, způsobujícím v těle záněty, ale začne bojovat proti bakteriím organizmu prospěšným nebo také potravinám, v důsledku pak dochází ke kontinuálnímu zánětu a poškození tkání (vředy).

Je zánětlivé onemocnění střev infekční?

Je to chronické onemocnění, ale ani Crohnova choroba, ani ulcerózní kolitida nejsou infekční, takže se nemusíte obávat nakažení zdravých lidí, nebo naopak infikování od pacientů s IBD.

Časté omyly související s IBD

• Nulové řešení pro zánětlivé onemocnění střev – to je mýtus

Pravdou je, že je to nevyléčitelné onemocnění – stejně jako v případě cukrovky nebo vysokého krevního tlaku. Nicméně to neznamená, že neexistuje žádná terapie, která by mohla pomoci. Léčba IBD naopak může zabránit pozdějším komplikacím, což je významné, nemoc tak může probíhat bez příznaků. To znamená, že – stejně jako u diabetes a vysokého krevního tlaku – můžete s ní prožít celý dlouhý život. Léčba může být medikamentosní nebo chirurgická, závisí na závažnosti stavu a zahrnuje naprostou změnu životního stylu a stravovacích návyků.

• IBD je vzácné onemocnění – to je mýtus

Zánětlivá onemocnění střev jsou bohužel častější, než slýcháme. V Česku se to týká téměř 45 000 lidí a víme o milionech registrovaných pacientů na celém světě. Tedy ve skutečnosti je všeobecná neinformovanost příčinou, že tyto nemoci nevnímáme stejně, jako jiné chronické nemoci.

• Pokud symptomy zmizí, není potřeba léků – to je mýtus 

Jediným prostředkem, jak zabránit opětovnému vzplanutí onemocnění, je přísné dodržování lékařem nařízeného léčebného režimu, což znamená, že pokud je předepsána medikace, je nutné v ní pokračovat, i když se vám aktuálně vede dobře a necítíte žádné příznaky nemoci. Bohužel je zánět chronický, takže nelze považovat období non-remise za vyléčení a užívání léků musí pokračovat i v tomto období.

Hledejte vlastní metody! 

Zpočátku je velmi obtížné vyrovnat se s nemocí i její léčbou. Zdá se jednodušší potlačit myšlenku na ni, držet nemoc odděleně od každodenního života a nezabývat se jí. Ale je to správná metoda? Necítíte se lépe, když promluvíte se svými přáteli a rodinou o kolitidě nebo Crohnově nemoci?

Můžete si být jisti, že všechny tyto otázky a obavy jsou zcela přirozené a přispívají k procesu uvědomění si nemoci. Nechtějte se s ní vyrovnat sami! Najděte si vlastní metodu! Někomu pomůže promluvit o akutním vzplanutí, někomu také blogování, možná i terapeut nebo podporující skupina mohou duši ulevit. Nemůžete předem vědět, jaká bude vaše cesta, ale jak bude plynout čas, jak se poučíte při vzplanutí nemoci, před blížící se kolonoskopií, budete stále lépe vědět, jak léčit svou nemoc svým vlastním způsobem. Věřte si! 

Materiál ověřil Dr. Pál Miheller, gastroenterolog, Semmelweis University II. Interní Klinika

genetikamýty