20/10/2015

Nejvyšší soud posuzoval v dubnu 2015 případ, ve kterém se vyjádřil k problematice odpovědnosti poskytovatele zdravotních služeb za škodu způsobenou pacientovi v případě, že pacient byl nedostatečně poučen o možných rizicích a alternativách lékařského zákroku.

Jednalo se o případ pacienta, který podstoupil v nemocnici operaci štítné žlázy, při níž mu byly poškozeny oba zvratné nervy, čímž došlo k trvalému poškození zdraví projevujícímu se dušností a ztišením mluveného projevu s pomalejší frekvencí. Sporný mezi stranami sporu nebyl postup nemocnice, tj. zda byla samotná operace provedena lege artis, ale to, zda pacient byl řádně poučen, mohl dát k provedení předmětného zákroku informovaný souhlas a zda mu nebyla v podstatě odňata možnost volby.

Nejvyšší soud uvedl, že poučení musí být takové, aby i laik mohl zvážit rizika zákroku a rozhodnout se, zda jej podstoupí či nikoli. Odpovědnost zdravotnického zařízení v uvedených případech nastává jen tehdy, prokáže-li pacient, že při znalosti rozhodných skutečností (o nichž měl být poučen) bylo reálně pravděpodobné, že by se rozhodl jinak, tj. že zákrok nepodstoupí. V mnoha případech (zejména tam, kde neprovedení zákroku představuje větší riziko poškození zdraví než jeho provedení) totiž bude platit, že i kdyby pacient býval onu chybějící informaci před zákrokem měl, rozhodl by se zcela stejně, tedy že výkon podstoupí. Pak je ovšem spravedlivé, aby důsledky lege artis provedeného zákroku i riziko jeho případného nezdaru nesl sám. To je v souladu s tradiční zásadou, že poškozený nese následky náhody, která jej postihla.

Pacient by tak měl být poučen spíše o praktických následcích (dopadech) na jeho zdravotní stav a každodenní život a mělo by dojít k porovnání těchto následků s těmi, jež by nastaly, kdyby doporučovaný zákrok nepodstoupil.

S názorem Nejvyššího soudu lze souhlasit. Vzhledem k tomu, že existuje řada rozličných rizik pro každý zákrok, potom by každé zdravotnické zařízení muselo v informovaném souhlasu vyjmenovat prakticky neomezené množství možných rizik. Tento postup by de facto vedl k popření smyslu celého informovaného souhlasu.

JUDr. Michal Sýkora, právník, člen výkonného výboru Pacienti IBD z.s.