Co je Crohnova choroba?

Crohnova choroba je forma zánětlivého onemocnění, postihující trávicí ústrojí. Onemocnění je specifické tvorbou aftózních vředů mozaikovitého uskupení na sliznici vnitřní strany  střeva, přičemž ty mají často tendenci prostupovat střevní stěnou. Nejběžnější lokalizací bývá terminální ileum a vzestupný trakčník Častým jevem také bývá sklon k fistulizaci(tvorba píštělí) postižených částí střeva. Předpokládá se, že počáteční stavy zánětu vypínají autoimunitní odezvy.  Další informace...

[Na obsah]

Co je příčinou tohoto onemocnění?

Doposud nepřišli výzkumné týmy se sjednoceným názorem, pokud jde o příčiny propuknutí tohoto onemocnění. Víme však, že jedním z důvodů je genetická náchylnost. Až 20% pacientů s onemocněním CN má příbuzého v nejbližší linii se stejným postižením. Onemocnění je nejrozšířenější mezi bílými muži a ženami v mírném vegetačním pasmu.  Jde především o severní Ameriku, západní Evropu. Specifickou skupinou jsou tzv. Aškenázští Židé, kteří jsou jako etnikum postiženi nejvíce. Průměrný věk propuknutí onemocnění je od 20 do 35 let. Onemocnění však popuká v libovolném věku.
[Na obsah]

Jaké jsou příznaky onemocnění

Mezi převládající symptomy patří průjmovitá stolice, občas s příměsí krve, zvýšená tělesná teplota do cca 38ºC, křeče, břišní bolest, bolesti kloubů revmatického typu, anemie a mnohdy značný váhový úbytek. Vzhledem k nespecifičnosti příznaků bývá velice často toto onemocnění dlouhou dobu léčeno jako nerozpoznáno.
[Na obsah]

Jak lze Crohnovu chorobu diagnostikovat?

Mezi nejméně účinné, avšak v případě tenkého střeva téměř jediné, diagnostické metody používané v první fázi patří radiové vyšetření za pomoci kontrastní látky (barium), enteroklýza a CT (počítačová tomografie). Další fází diagnostiky může být tzv. virtuální kolonoskopie, kdy je za pomocí CT a příslušného software vytvářen 3d model snímané části. Toto vyšetření je schopné indikovat například patologické změny na sliznicích střeva, stenózy ap. Vyšetření je k pacientovi velice šetrné. Nejpřesnější diagnostickou metodou pro vyšetření tlustého střeva je kolonoskopie, kdy lékař za pomocí ohebného kabelu provádí přímé vyšetření. Tím je možné přesně indikovat ohniska zanícení, případně odebrat vzorky tkáně formou biopsie.
[Na obsah]

Lze tomuto onemocnění předejít

Vzhledem k dědičné povaze onemocnění a působením genetických vlivů, nelze i přes neustálý rozvoj genetického inženýrství říci, že by se bylo možné nějakým způsobem této chorobě vyvarovat. 
[Na obsah]

Jaké jsou způsoby léčby Crohnovy choroby?

Léčebné postupy u Crohnovy choroby jsou založeny na krutosti onemocnění.  V případě lehčího až středního průběhu onemocnění bývají nasazovány léky, které obsahují účinné látky jako mesalamin, mesalazin a sulfasalazin a jejichž nasazení má většinou velice dobrou odezvu. Mezi nejčastěji používané patří Pentasa(mesalamin), která obsahuje potahované granule uvolňující se jak v horní části tenkého střeva tak ve střevě tlustém.
V některých případech se ukazuje jako účinná terapie pomocí antibiotik. Mezi nejčastěji používané patří látky Metronidazol a Ciprofloxin.
Dalším standardně používaným postupem je nasazení steroidů, které bývají integrální součástí každé terapie. Patří mezi ně např. Prednison(kortikoid), jehož hlavní nevýhodou je globální účinek na celý organismus s řadou vedlejších efektů, nebo dále např. Entocort či Budenofalk(glukokortikoidy),jejichž účinná látka je lépe distribuována především do postižených oblastí. 
Léčiva určená k rozšíření imunitní odpovědi organismu, jako jsou např. azathioprin a 6-mercaptopurin bývají aplikovány u pacintů po překročení 25 let života. Tyto látky mění imunitní odpověď organismu tím, že potlačují přirozeného zabijáka buněčných aktivit a eliminuje tzv. 'T-cell' funkce. Tyto léky jsou použity v případě, kdy tradiční léčba selhává a je třeba omezit použití steroidů.
Dále mohou být aplikovány léky jako cyclosporine a methotrexate. Ty působí nejdříve jako 'T-cell' inhibitor a později mají schopnost poškozovat DNA syntézu.
Mezi nejnovější účinné látky patří Infliximab, pracující jako biologický agent a který je nasazován u pacientů s nesprávnou imunitní odpovědí organismu na standardní léčbu nebo u fistulizujících typů nemoci.

Důležitou součástí terapie je strava. Ideální dieta se skládá z jednoduchých cukrů a aminokyselin, které nevyžadují trávení. Tento druh stravy nezatěžuje střevní sliznice a poskytuje úlevu a prostor pro konzervativní léčbu. V těžších případech onemocnění může být nasazena na dobu 2-5 týdnů úplná parenterální výživa, která může až u 60% případů navodit remisi. Tento způsob výživy může ve spojení s např. výživovou gastroenterální sondou, kterou jsou podávány  bezbalastní látky (Fresubin, Nutrodrip) upravit výživové deficity pacientů. Další informace...

[Na obsah]

Je třeba podstoupit chirurgický výkon?

Asi 40-60 % pacientů s postiženým tenkým střevem je během prvních 8-10ti let onemocnění indikováno k chirurgickému zákroku. Nejčastěji bývají indikováni k chirurgii pacienti s vyvinutým intraabdominálním abscesem. Bohužel je třeba říci, že u 50-60% pacientů, kteří podstoupí chirurgický zákrok se onemocnění během následujících 10ti let vyvine v chronickou formu.

[Na obsah]

Jaké chirurgické postupy jsou preferované?

Postupy jsou individuální, při tvorbě stenóz je možné použít metodu roztahování(strikturoplastiky). U nenapravitelně poškozených částí střeva je přistupováno k jejich chirurgickému odstraňování(resekce).

[Na obsah]

Co je cílem léčby a může být tato nemoc zakonzervována?

Cílem lékařské terapie je léčit nemoc v aktivní formě a udržovat ji v remisi. Léčba by měla lékařskými postupy úspěšně potlačit aktivní zánět a pokusit se zachovat tenké střevo v nepoškozeném stavu. Chirurgické řešení by mělo nastoupit až v krajním případě, kdy konzervativní terapie nenarazí na příslušnou odezvu a pacient trpí objektivními problémy.

[Na obsah]

A co životní styl, dojde při onemocnění k nějakým změnám?

Většina pacientů, kteří podstupují léčbu dle nejnovějších postupů, jak konzervativních tak chirurgických, hlásí dobrou kvalitu života. Také prognózy pro dlouhodobé přežití a přijatelný životní styl se zdají být vynikající. Jedná se však o onemocnění s velice individuálním průběhem a jako takové je také snášeno. Důležitá je možnost individuálního režimu. Velice důležité je vynikající domácí zázemí nemocného.

Častou komplikací může být výskyt těžších forem depresí a pocitů bezvýchodnosti. Tento stav je často indikován u pacientů s těžkým postižením tenkého střeva. Dalším problémem může být závislost na podávaných lécích. Zajímavé informace lze získat v diskusním foru...

[Na obsah]

   

Autor: Admin