Tenké střevo se skládá ze tří částí. První z nich je dvanáctník. Druhým oddílem je lačník (jejenum) dlouhý asi 2,5 metru a stočený za oblastí pupku. Třetí je kyčelník (ileum), dlouhý 3,5 metru a stáčí se dolů do pravé dolní části břicha. Všechny zmíněné části mají průsvit kolem 2,5 centimetru. Počáteční útok kyseliny v žaludku už při rozkladu potravy zastal velký kus práce, nicméně podstatná část trávení v chemickém slova smyslu, a také důležitá absorpce živin, nachází své dějiště
teprve zde, v tenkém střevě. Téměř zkapalněná potrava v podobě tráveniny se při průtoku dvanáctníkem smísí s řadou enzymů, které zde přitékají ze slinivky. Enzymy také neutralizují kyselé žaludeční šťávy, takže proces dále probíhá v mírně zásaditém prostředí. Rozbít a zpracovat tuky výrazným způsobem napomáhá žluč, přicházející žlučovodem ze žlučníku.Střevo
slouží k absorpci živin, tudíž je žádoucí, aby mělo co největší plochu. Prvním z faktorů je jeho délka. Jak je uvedeno výše, je střevo velice dlouhé a proto musí být do dutiny vnitřní opravdu pečlivě vměstnáno.
Samotná délka střeva by však nebyla postačující a proto je střevo na své vnitřní stěně vybaveno různými záhyby a rýhami. Zmíněné záhyby a rýhy však také nejsou zcela hladké. Vyčnívají z nich tisíce výstupků, podobných drobným prstům a nazývají se vily či klky. Ani to však ještě není vše.
I tyto již malé části jsou pokryty obdobnými zcela miniaturními částečkami, nazývanými mikroklky. Bez všech těchto důmyslných zařízení by mělo tenké střevo zhruba 3 metry čtvereční. Vlivem těchto dokonalých zařízení je jeho plocha zvětšuje až na neuvěřitelných téměř 210 metrů čtverečních.
Živiny procházejí touto střevní stěnou ve formě velmi malých částic do bohaté sítě krevních kapilár v jejím okolí.

Nižší gastrointestinální plocha je rozdělena na cecum, vzestupný tračník, příčný trakčník, sestupný tračník a konečník. Tlusté střevo (colorectum) začíná ceacem, které je v podstatě 5 až 8 centimetry dlouhým vakem. Střevní obsah je do ceaca posunován přes ileoceacalní ventil. V dolní části ceaca je umístěn apendix (slepé střevo). 
Dále následuje vzestupný trakčník, který se zvedá z ceaca podél pravé strany břišní stěny a pokračuje až k dolní části jater. V tomto místě se stáčí ke střední části (hepatická flexura), a stává se příčným trakčníkem. Příčná část tlustého střeva překlene břišní dutinu až ke slezině, a v ostrém zlomu pokračuje jako sestupný trakčník podél levé strany břišní zdi až k hraně pánve, kde vytváří charakteristické S-zakřivení. Za touto částí následuje konečník, přimknutý svaly k pánevnímu dnu pokračující jako řitní kanál(délka 4 cm) zakončený řitním otvorem. 

Tlusté střevo je přibližně 1,5 metru dlouhé a má cca 5 cm v průměru. Tlusté střevo je předvším místem, kde dochází k absorbci solí a vody. Jeho žlázy vylučují značné množství alkalických šťáv, které prosytí procházející střevní obsah a zneutralizují kyseliny tvořené bakteriemi ve střevě. Tyto bakterie pomáhají v rozkládání nestrávených potravinových zbytků, neabsorbovaných karbohydrátů, aminokyselin, buněčných pozůstatků ap. přez proces segmentace a hniloby. Mastné kyseliny které jsou tvořeny bakteriemi z neabsorbovaných karbohydrátů poskytují zdroj energie pro buňky sestupného trakčníku.
Stejně tak je sestupnému trakčníku přiřazeno udržování draselné rovnováhy, kde epithelium pohlcuje a vylučuje draslík+hydrouhličitan.

   

Autor: Admin